Samozřejmě nemůžu opomenout ani toto horké téma posledních dní. Než se pustíme do Euroústavy samotné, tak si stojí za to připomenout příběh zrození Evropské ústavy a také vznik "zásahové jednotky" na ochranu euroústavy.

Silný impuls k diskuzi o euroústavě dal Václav Klaus zveřejněním svého desatera. Klausovo desatero o evropské ústavě najdete zde nebo i na dalších místech.

Na desatero reagoval bývalý eurokomisař Telička, který "vyvrací" Klausovo desatero. Čemuž oponoval Jiří Zahrádka článkem Euroústava zakládá Evropský stát.

Na Klausovo desatero reagoval velmi ostře i europoslanec za německou SPD (a člen "zásahové jednotky" na ochranu euroústavy) Jo Leinen v článku: Klaus se ve svém desateru mýlí. A toho zase zkritizoval Tomáš Haas ve svém článku Pohádky pana europoslance Leinena.

Jistě by se dalo najít i další ohlasy a ohlasy na ohlasy, ale myslím, že v těch výše uvedených zazněla ta hlavní argumentace.

Evropská ústava je pro laika napsána ne příliš srozumitelným jazykem, a tak by užitečným vodítkem mohla být vyjádření "odborníků". Z výše uvedených textů je ale vidět, že ústava je dokumentem natolik "pružným", že si v ní každá strana dokáže najít argumenty pro podporu svého stanoviska.

Ve zmatku kolem interpretece Klausova desatera se mi nejvíce líbil článek Tomáše Haase Bude to stát, nebude to stát..., který pěkně shrnul výše uvedenou debatu. Posuďte sami:


Nakonec odkaz, kde je Smlouva o Ústavě pro Evropu ke stažení .

V úvodu spotu, ve kterém odkazuji na rozhovor se současným prezidentem musím podotknout, že rozhodně nejsem Klausův skalní příznivce. Právě naopak - mnoho jeho (i předprezidentských) kroků mi vadilo (jako jeden z posledních bych např. uvedl jeho postup při (ne)jmenování nových soudců) a můj převládající dojem z jeho osoby byl negativní. Naopak s kroky Havlovými jsem dokázal ztotožnit často a v Havlově případě bych sám sebe jako skalního příznivce označil.

V případě Evropské ústavy (chcete-li "Smlouvy o Ústavě pro Evropu") se ale má shoda s Havlem vytrácí a naopak je mi velmi blízký přístup Klausův.

Ve Frankfurter Allgemeine Zeitung vyšel 15. 03. 2005 rozhovor, ve kterém Klaus tvrdí - Mám strach o Evropu. I přes výše nestíněný nesouhlas s mnoha prezidentovými nazory, se s jeho argumentací ohledně Evropské ústavy ztotožňuji a to včetně jeho obavy, že Evropská ústava posouvá Evropu dál od demokracie a svobody.

Závěrem jeden praktický příklad normy, proti které se Klaus angažoval a která je typická pro bruselské plánování. V článku EU chce plánovat náš hluk Klaus vysvětluje, proč byl proti tomuto zákonu:

Poslední kapkou, která mě přiměla k sepisování tohoto blogu, byly informace uvedené ve spotu Havel ostře napadl EU za přístup ke Castrovi.

Tato kauza nabrala opravdu nečekaný směr - v debatě o společném postoji Evropské unie se Česko nakonec ocitlo samo proti všem, pohrozilo vetem (což bylo v případě ČR naprosto bezprecedentní) a díky tomu byla přijata nová dohoda, která zákaz zvaní disidentů na ambasády nevyžadovala.

Na této kauze je zajímavé i to, že se v ní čeští politici projevili způsobem, který není běžný - Cyril Svoboda dostal podporu celé vlády.

Je zřejmé, že v případě přístupu k totalitnímu režimu dokázala naše politická reprezentace táhnout za jeden provaz. Doufejme, že jí to vydrží - již brzy přijde na přetřes zrušení embarga na dovoz zbraní do Číny.

Pokračování ...

V roce 2004 jsme vstoupili do EU a v této souvislosti jsem vybral čtyři příklady, které dle mého názoru stojí za zapamatování.

I já jsem 14. června 2003 v referendu odpověděl kladně na otázku:

"Podle smlouvy o přistoupení" - pěkně jsme si to odhlasovali. Víme ale co? B. Kuras nám v té souvislosti klade několik zajímavých otázek. Pokračování ...

Smlouva o přistoupení zřejmě musela být obsáhlá a vyčerpávající. Ale v roce 2004 byl dokončen text stručnější, jasněší a mnoha opěvovaný - Evropská ústava. Jak se dovíme dále premiér v Bruselu podepsal smlouvu, kterou ani nevyjednal, ani nečetl.

Listopadové číslo LAISSEZ FAIRE popisuje tento příběh zrození "Evropské ústavy" (chcete-li "Smlouvy o Ústavě pro Evropu").

Pokračování ...

Myslím, že mnoho z nás najde díky výše uvedeným (a i těm neuvedeným) důvodům cestu k euroskepticismu.

Za všechny uvedu alespoň Miroslava Beneše, který své dojmy zachycuje v brožurce Zápisník evropského pozorovatele (PDF), ze které jsem vybral jednu perličku: Když Beneš zmiňuje své motivy k napsání citovaného zápisníku, tak píše: "Donutila mě k tomu jedna reakce na sms, kterou jsem poslal při projevu Giscarda d´ Estaing, představujícího Evropskou ústavu jako vůli lidu Evropy..."

Vůli lidu Evropy! O vůli lidu jsme v našich končinách slýchali dost dlouho. Ve výše popsaném článku z LAISSEZ FAIRE bylo zřejmé, jak se taková "vůle lidu Evropy" zrodila. Půjde-li to takto dále, tak se opravdu máme nač těšit.

Ano, titulek tohoto spotu je jistě provokativní, ale v nejnovějším dění v EU se žel objevují momenty, které podobné obavy vzbuzují.

Evropa již několikrát v historii dokázala, že si s totalitou neví rady, a tak je jistě na místě sledovat, zda nám někde něco shnilého neraší.

Nicméně věřím, že obava vyjádřená v titulku nebude nikdy naplněna a že absurdity se kterými se v EU setkáváme, a které budu popisovat i v tomto blogu, zůstanou ojedinělými excesy a nepřerostou v systém.

Zajímavé odkazy

• Týdeník Respekt - jeden z mých nejoblíbenějších zdrojů.
  Zvláště jejich on-line archiv je naprosto geniální. Jeho jediným mínusem je to, že fulltextová verze článků je pouze pro předplatitele :-(



• Laissez Faire - velmi kvalitní euroskeptické čtivo.



• Eunie.sk - zajímavý pohled od sousedů.



• Eportal.cz - jeden z nejčastěji aktualizovaných serverů, který je zaměřen na problematiku EU. Převládají kritické články. Jako jeho největší slabinu vidím to, že se zde dají najít články špičkové kvality, ale tak vyložený brak :-(



• Lidovky - sekce zaměřená na EU

Oblíbení autoři

• Benjamin Kuras


• Zbyněk Petráček


• Jiří Zahrádka


• a další jistě brzy přibudou...

Kniha Margaret Thatcherové Statecraft (Státnictví) vyšla v roce 2002 v londýnském nakladatelství HarperCollins. Česky tato kniha vyšla v nakladatelství Prostor Praha v roce 2003 pod názvem Umění vládnout. Sehnat se dá například zde.

Výborná recenze Benjamina Kurase mě motivovala k investici a rozhodně jsem nelitoval.

Rád s Kurasem souhlasím v tom, že "tento téměř pětisetstránkový spis patří mezi nejčtivější politickou literaturu naší doby a skýtá objasňující a osvěžující pohled na celosvětové události mezinárodní politiky uplynulých třiceti let."

Vzhledem k tématu mého blogu nelze nedoporučit kapitolu "Evropa - sny a noční můry", ve které Thatcherová upozorňuje na některé problémy evropské intergrace.